Kdy je čas uvažovat o hospicové péči
Když lékař poprvé zmíní možnost hospicové péče, mnoho rodin se zalekne. Mohou mít pocit, že jde o chvíli, kdy už není žádná naděje nebo kdy se vzdává veškerá léčba a péče. Hospic ale není koncem péče. Naopak přináší jiný způsob, jak být člověku nablízku. Zaměřuje se na to, aby mohl zbývající čas prožít co nejlépe, s úlevou od bolesti a v prostředí, které je mu blízké.
Hospicová péče vychází z přesvědčení, že i když nemoc už není možné vyléčit, stále je ale možné velmi mnoho udělat pro kvalitu života. Zaměřuje se nejen na léčbu bolesti a dalších obtěžujících příznaků, ale také na psychickou podporu nemocného, pomoc rodině a respekt k tomu, co je pro člověka v závěru života opravdu důležité.
Mnoho lidí si představuje hospic jako místo, kam člověk odchází zemřít. Ve skutečnosti může hospicová péče probíhat také doma. Mobilní hospic umožňuje, aby nemocný zůstal ve známém prostředí mezi svými blízkými a zároveň měl k dispozici odbornou podporu lékařů, sester i dalších členů hospicového týmu. Pokud domácí péče není možná nebo je pro rodinu příliš náročná, existují lůžkové hospice, které poskytují stejnou filozofii péče ve specializovaném zařízení.
Rozhodování mezi domácím a lůžkovým hospicem není otázkou správného nebo špatného řešení. Každá rodina má jiné možnosti, jiné zázemí i jiné síly. Někdo si přeje být doma až do konce života a má kolem sebe lidi, kteří to společně zvládnou. Někdy je péče natolik náročná, že nejlepší podporou pro člověka i jeho blízké se stává právě lůžkový hospic. Ten neposkytuje oporu pouze nemocnému, ale také jeho rodině. Pečující často přicházejí po dlouhých měsících péče vyčerpaní a nesou velkou fyzickou i psychickou zátěž. Hospicový tým jim pomáhá zvládat praktické otázky, poskytuje potřebné informace a podporu a část péče přebírá na sebe. Rodina tak nemusí být sama na každodenní péči ani na náročná rozhodnutí. A naopak může získat více prostoru pro to, co bývá v závěru života nejcennější. Prostor na to být spolu, povídat si, mlčet, držet se za ruku nebo jednoduše sdílet obyčejné chvíle bez neustálých obav o zajištění péče.
Často zaznívá otázka, kdy je ten správný čas hospic kontaktovat. Mnoho rodin čeká příliš dlouho, protože mají pocit, že na hospic ještě "nenastal čas". Ve skutečnosti bývá vhodné začít o této možnosti uvažovat ve chvíli, kdy je zřejmé, že nemoc již není léčitelná, člověk opakovaně potřebuje hospitalizace, přibývá obtížných příznaků nebo péče začíná být pro rodinu nad jejich síly. Včasné zapojení hospicového týmu může přinést větší klid nemocnému i jeho blízkým.
Pokud o hospicové péči uvažujete, prvním krokem bývá rozhovor s ošetřujícím lékařem nebo paliativním týmem. Ti mohou pomoci posoudit, jaká forma péče je v dané situaci nejvhodnější, a doporučit dostupné služby ve vašem regionu. Není potřeba čekat až na poslední dny života. Naopak, čím dříve se podaří péči dobře naplánovat, tím více prostoru může zůstat pro to, co je opravdu důležité.
Hospicová péče není o rezignaci. Je o tom, že člověk zůstává člověkem až do poslední chvíle. Že vedle odborné zdravotní péče dostává také respekt, blízkost, úlevu od bolesti a možnost prožít závěr života způsobem, který odpovídá jeho přáním a hodnotám.
Tento článek vychází z poznatků psychologie, psychoterapie a odborné literatury věnované péči o blízké osoby, dlouhodobé zátěži a prevenci vyhoření. Opírá se také o mé zkušenosti z psychoterapeutické práce s lidmi, kteří pečují o své blízké v náročných životních situacích. Pokud článek obsahuje příklady z praxe, jsou vždy anonymizované a upravené tak, aby nebylo možné rozpoznat konkrétní osoby.
Vybrané odborné zdroje: National Institute of Aging. What Are Palliative Care and Hospice Care? National Institute of Aging.; Svatošová, M. (2008). Hospice a umění doprovázet (6. dopl. vyd.). APHPP.
