Mgr. Ing. Michaela Hniková, MBA
terapie@michaelahnikova.cz
rezervace

Terapie - Mgr. Ing. Michaela Hniková, MBA

Čas na dovolenou

V dnešním uspěchaném světě je dovolená jednou z mála příležitostí, kdy si můžeme opravdu odpočinout a načerpat nové síly. A zrovna léto k dovoleným vybízí. Jaká je ale ideální délka dovolené, aby se člověk skutečně zregeneroval?

Určitě zde mluvíme o individuální záležitosti. Přece jenom každý člověk je jiný a má jiné potřeby. Výzkumy ale ukazují, že optimální délka dovolené, kdy si už skutečně odpočineme, je přibližně 2 až 3 týdny. Proč právě tolik?

Čas na dovolenou

Prvních pár dní na dovolené často trávíme přizpůsobováním se novému prostředí, zklidňujeme se a zpomalujeme a také se ještě vyrovnáváme se stresem z práce. Tělo i mysl potřebují čas, aby se dostaly do režimu odpočinku.

Během druhého týdne si začínáme opravdu užívat volno. Naše tělo je uvolněnější, myšlenky klidnější a my jsme schopni se lépe soustředit na přítomný okamžik. Zlepšuje se také naše kreativní myšlení.

Třetí týden nám pak umožňuje pozvolný návrat do běžného života. Místo náhlého přechodu zpět do pracovního tempa si můžeme postupně zvykat na myšlenku, že se blíží konec dovolené. Tento postupný návrat minimalizuje stres a usnadňuje přechod zpět do pracovního režimu.

Jak už jsem na začátku zmínila, každý z nás je jiný a někteří mohou potřebovat více nebo naopak méně času na odpočinek. Důležité je naslouchat svému tělu a jeho potřebám. Dopřát si dovolenou však svědčí nejen našemu tělu, ale i mysli. Snížíme tím stres, zvýšíme svou produktivitu a celkovou spokojenost.

Tak hezkou dovolenou, pokud Vás nějaká zrovna čeká!

Zdroje:

Články

Čas na dovolenou

V dnešním uspěchaném světě je dovolená jednou z mála příležitostí, kdy si můžeme opravdu odpočinout a načerpat nové síly. A zrovna léto k dovoleným vybízí. Jaká je ale ideální délka dovolené, aby se člověk skutečně zregeneroval?

Odpočinek jako klíč k duševní pohodě

V dnešním hektickém světě je snadné zapomenout na to, jak důležitý je odpočinek pro naše duševní zdraví a to nejen během léta, ale i v průběhu celého roku. Krátké pauzy během dne, prodloužený víkend nebo delší dovolená. To vše má pozitivní dopad na naší psychiku.

Plné prožívání přítomnosti

Většina našich činností a rozhodnutí směřuje do budoucnosti. Každodenní aktivity často vykonáváme s ohledem na budoucí cíle. Tím, že se soustředíme na to, co bude, přehlížíme význam a hodnotu přítomného okamžiku.

Restorativní aktivity

Restorativní aktivity jsou činnosti, které podporují relaxaci a regeneraci našeho těla i mysli. Tyto aktivity nám umožňují obnovit energii, snížit stres a zlepšit celkovou pohodu.

Význam hodnot v našich životech

Hodnoty jsou součástí našeho života. Říkají nám, co je pro nás důležité a pro co žijeme. Často to mohou být hodnoty, které jsme převzali z naší rodiny nebo společnosti, ve které žijeme. Můžeme si ale tvořit i své vlastní, které nám a našemu životu dávají smysl.

Radost a smutek: dva protipóly našich emocí

Radost a smutek jsou dvě odlišné emoce, které přinášejí různé pocity. Jsou jako den a noc – dva protipóly, které neodmyslitelně patří do našich životů. Někteří lidé si dovolí prožívat jak radost, tak i smutek, zatímco jiní se vyhýbají smutku.

Cesta života

Čára života, často nazývaná také cesta života, představuje grafické znázornění jednotlivých milníků a zkušeností, které formovaly naši osobnost a životní cestu.

Všímavost při procházkách

Všímavost, známá také jako mindfulness, je stav, kdy věnujeme plnou pozornost přítomnému okamžiku, bez hodnocení a soudů. Je to dovednost, kterou můžeme rozvíjet, a která nám pomáhá lépe vnímat a prožívat každodenní situace.

Vytváření vzpomínek

Když ztratíme blízkou a milovanou osobu, předměty, které nám po ní zůstaly, jsou pro nás velmi cenné.

Dříve vyslovené přání

„Dříve vyslovené přání“ je dokument, který může sepsat každá osoba starší 18 let ve spolupráci se svým lékařem.

Kurativní vs. paliativní léčba

Každý z nás se v životě může setkat s vážným onemocněním, ať už osobně, v rodině nebo mezi přáteli. V takových chvílích je důležité vědět, jaké možnosti léčby máme k dispozici a co od nich můžeme očekávat.

Kdy mluvit s vážně nemocným o smrti?

Mluvit o smrti s vážně nemocným blízkým je náročné, ale správné načasování, empatie a postupná komunikace mohou poskytnout potřebnou úlevu, plánování a posílení vzájemného vztahu.

Denní vs. týdenní stacionář

Stacionář je zařízení poskytující pravidelnou sociální a zdravotní péči lidem, kteří z různých důvodů (nejčastěji vyšší věk, chronické nebo dlouhodobé duševní onemocnění), potřebují podporu při zvládání každodenního života.

Domov pro seniory vs. domov se zvláštním režimem

Domov pro seniory a domov se zvláštním režimem jsou dva různé typy sociálních služeb, které poskytují péči starším lidem, ale liší se v rozsahu péče a zaměření na specifické potřeby svých klientů.

Hospicová péče: důstojný konec života

Pokud pečujete o těžce nemocného člena rodiny, jistě si přejete, aby jeho poslední dny byly naplněny co největším komfortem a důstojností. Hospicová péče může být právě tou cestou, která Vám a Vašim blízkým poskytne potřebnou podporu a klid v tomto náročném období.

Lůžkový vs. domácí hospic

Hospicová péče je důležitou součástí podpory pacientů v terminálním stadiu jejich onemocnění. Může být poskytována buď v domácím prostředí, nebo ve specializovaném hospicovém zařízení (kamenném hospici). Každý z těchto přístupů má své výhody a nevýhody, které závisí na specifických potřebách pacienta a jeho rodiny.

Člověk jako bio-psycho-socio-spirituální bytost

Člověk je bio-psycho-socio-spirituální bytost, což znamená, že má nejen biologické potřeby, ale také psychologické, sociální a spirituální. Toto holistické pojetí je důležité při péči nejen o nemocné, ale o každého člověka.

Vizualizace na dušičky

Je čas dušiček, období, kdy mnozí z nás vzpomínají na ty, kteří již nejsou mezi námi.

Rozptylová loučka

Rozptylová loučka je pietní místo, určené k rozptýlení popela zesnulých. Obvykle se nachází na hřbitově a slouží pro anonymní pohřbívání.

5 fází zármutku

Fáze umírání, zármutku nebo také fáze vyrovnání se s vážnou nemocí podle Elisabeth Kübler-Rossové. Model pěti fází zármutku popisuje proces vyrovnávání se se ztrátou.

Základní pravidla asertivní komunikace

Asertivita je komunikační dovednost, která nám pomáhá vyjadřovat své myšlenky, potřeby a názory otevřeně a respektujícím způsobem, aniž bychom se nechali ovlivnit manipulací nebo nátlakem druhých.

Otevřená komunikace

Když se dozvíme nepříznivou zprávu, ať už se týká našeho zdraví nebo jakéhokoli jiného aspektu života, stojíme před dilematem, zda tuto informaci sdílet s našimi blízkými, nebo si ji ponechat pro sebe.

Co neříkat, když druhý pláče

Pláč je přirozenou reakcí na emocionální bolest, stres nebo radost, a představuje důležitý způsob, jak lidé vyjadřují své pocity.

Mami, kolik dnů budeme ještě žít?

Dětské otázky o konečnosti života nás mohou zaskočit, ale je důležité na ně odpovídat s klidem, upřímností a citlivostí, aby si dítě mohlo bez obav hledat odpovědi na své obavy a mělo v rodiči důvěryhodnou oporu pro další dotazy.

Kontakt

Business Centrum Fotografia
Pod Pekařkou 107/1, 147 00 Praha 4 - Podolí
IČ: 03687813
terapie@michaelahnikova.cz
rezervace sezení