Mgr. Ing. Michaela Hniková, MBA
terapie@michaelahnikova.cz
rezervace

Terapie - Mgr. Ing. Michaela Hniková, MBA

II. fáze: Hněv při vyrovnávání se s vážným onemocněním

📍 „Proč zrovna já?"

📍 „Proč se to muselo stát zrovna mně? To není spravedlivé."

📍 „Život není spravedlivý."

📍 „Kdo za to může?"

Jakmile člověk přijme realitu svého onemocnění, často následuje fáze hněvu. Tento hněv může být zaměřen nejen na osud, ale také na lidi v jeho okolí, včetně přátel a rodiny. Typické jsou otázky a výroky jako: „Proč se něco takového muselo stát zrovna mně? Nikdy jsem nekouřila, jím zdravě, každé ráno chodím běhat, a přesto jsem onemocněla. A můj soused, který vysedává každý druhý večer v hospodě, je úplně zdravý. Není to spravedlivé." Současně s hněvem se může dostavit i pocit viny: „Co jsem ve svém životě udělala špatně, že se zrovna tohle muselo stát mně?"

Hněv je důležitou fází procesu zármutku, jak ho definovala Elisabeth Kübler-Ross. Je to přirozená emocionální reakce, která umožňuje jedinci ventilovat frustraci a bolest spojenou s novou realitou. Potlačování hněvu by mohlo vést k dalším psychickým problémům, a proto je důležité, aby byl hněv vyjádřen a prožit.

Pro rodinu a blízké může být obtížné snášet hněv nemocného. Je nezbytné pochopit, že tato fáze je přirozenou součástí truchlení a je pouze dočasná. Blízcí by měli být ujištěni, že hněv není osobně zaměřený na ně, ale je to projev zoufalství, nespravedlnosti a touhy žít navzdory nemoci, kterou nemocný pociťuje.

Podpora nemocného by měla zahrnovat naslouchání jeho negativním emocím, jako jsou vztek, zloba, strach, úzkost, smutek a pocit nespravedlnosti. Je nezbytné pomoci nemocnému se uklidnit a jak už jsem zmínila, nebrat si jeho negativní emoce osobně. Empatické naslouchání a podpora mohou výrazně přispět k psychickému zotavení nemocného a usnadnit mu přechod k dalším fázím vyrovnávání se s onemocněním.

Zdroje:

Články

Čas na dovolenou

V dnešním uspěchaném světě je dovolená jednou z mála příležitostí, kdy si můžeme opravdu odpočinout a načerpat nové síly. A zrovna léto k dovoleným vybízí. Jaká je ale ideální délka dovolené, aby se člověk skutečně zregeneroval?

Odpočinek jako klíč k duševní pohodě

V dnešním hektickém světě je snadné zapomenout na to, jak důležitý je odpočinek pro naše duševní zdraví a to nejen během léta, ale i v průběhu celého roku. Krátké pauzy během dne, prodloužený víkend nebo delší dovolená. To vše má pozitivní dopad na naší psychiku.

Proč je odpočinek tak důležitý?

V naší společnosti je odpočinek často přehlížen. Jako společnost se zaměřujeme na výkon a produktivitu a myslíme si, že být produktivní znamená nepřetržitě pracovat a stihnout toho co nejvíc.

Odpočinek není jen jeden...

Věděli jste, že odpočinek není jen jeden? Že můžeme rozlišovat různé typy odpočinku? Toto rozlišení je důležité, protože každá forma podporuje specifické aspekty fyzické, mentální a emocionální kondice.

Plné prožívání přítomnosti

Většina našich činností a rozhodnutí směřuje do budoucnosti. Každodenní aktivity často vykonáváme s ohledem na budoucí cíle. Tím, že se soustředíme na to, co bude, přehlížíme význam a hodnotu přítomného okamžiku.

Restorativní aktivity

Restorativní aktivity jsou činnosti, které podporují relaxaci a regeneraci našeho těla i mysli. Tyto aktivity nám umožňují obnovit energii, snížit stres a zlepšit celkovou pohodu.

Význam hodnot v našich životech

Hodnoty jsou součástí našeho života. Říkají nám, co je pro nás důležité a pro co žijeme. Často to mohou být hodnoty, které jsme převzali z naší rodiny nebo společnosti, ve které žijeme. Můžeme si ale tvořit i své vlastní, které nám a našemu životu dávají smysl.

Radost a smutek: dva protipóly našich emocí

Radost a smutek jsou dvě odlišné emoce, které přinášejí různé pocity. Jsou jako den a noc – dva protipóly, které neodmyslitelně patří do našich životů. Někteří lidé si dovolí prožívat jak radost, tak i smutek, zatímco jiní se vyhýbají smutku.

Cesta života

Čára života, často nazývaná také cesta života, představuje grafické znázornění jednotlivých milníků a zkušeností, které formovaly naši osobnost a životní cestu.

Všímavost při procházkách

Všímavost, známá také jako mindfulness, je stav, kdy věnujeme plnou pozornost přítomnému okamžiku, bez hodnocení a soudů. Je to dovednost, kterou můžeme rozvíjet, a která nám pomáhá lépe vnímat a prožívat každodenní situace.

Vytváření vzpomínek

Když ztratíme blízkou a milovanou osobu, předměty, které nám po ní zůstaly, jsou pro nás velmi cenné.

Dříve vyslovené přání

„Dříve vyslovené přání“ je dokument, který může sepsat každá osoba starší 18 let ve spolupráci se svým lékařem.

Kurativní vs. paliativní léčba

Každý z nás se v životě může setkat s vážným onemocněním, ať už osobně, v rodině nebo mezi přáteli. V takových chvílích je důležité vědět, jaké možnosti léčby máme k dispozici a co od nich můžeme očekávat.

Kdy mluvit s vážně nemocným o smrti?

Mluvit o smrti s vážně nemocným blízkým je náročné, ale správné načasování, empatie a postupná komunikace mohou poskytnout potřebnou úlevu, plánování a posílení vzájemného vztahu.

Denní vs. týdenní stacionář

Stacionář je zařízení poskytující pravidelnou sociální a zdravotní péči lidem, kteří z různých důvodů (nejčastěji vyšší věk, chronické nebo dlouhodobé duševní onemocnění), potřebují podporu při zvládání každodenního života.

Domov pro seniory vs. domov se zvláštním režimem

Domov pro seniory a domov se zvláštním režimem jsou dva různé typy sociálních služeb, které poskytují péči starším lidem, ale liší se v rozsahu péče a zaměření na specifické potřeby svých klientů.

Hospicová péče: důstojný konec života

Pokud pečujete o těžce nemocného člena rodiny, jistě si přejete, aby jeho poslední dny byly naplněny co největším komfortem a důstojností. Hospicová péče může být právě tou cestou, která Vám a Vašim blízkým poskytne potřebnou podporu a klid v tomto náročném období.

Lůžkový vs. domácí hospic

Hospicová péče je důležitou součástí podpory pacientů v terminálním stadiu jejich onemocnění. Může být poskytována buď v domácím prostředí, nebo ve specializovaném hospicovém zařízení (kamenném hospici). Každý z těchto přístupů má své výhody a nevýhody, které závisí na specifických potřebách pacienta a jeho rodiny.

Člověk jako bio-psycho-socio-spirituální bytost

Člověk je bio-psycho-socio-spirituální bytost, což znamená, že má nejen biologické potřeby, ale také psychologické, sociální a spirituální. Toto holistické pojetí je důležité při péči nejen o nemocné, ale o každého člověka.

Vizualizace na dušičky

Je čas dušiček, období, kdy mnozí z nás vzpomínají na ty, kteří již nejsou mezi námi.

Rozptylová loučka

Rozptylová loučka je pietní místo, určené k rozptýlení popela zesnulých. Obvykle se nachází na hřbitově a slouží pro anonymní pohřbívání.

5 fází zármutku

Fáze umírání, zármutku nebo také fáze vyrovnání se s vážnou nemocí podle Elisabeth Kübler-Rossové. Model pěti fází zármutku popisuje proces vyrovnávání se se ztrátou.

Základní pravidla asertivní komunikace

Asertivita je komunikační dovednost, která nám pomáhá vyjadřovat své myšlenky, potřeby a názory otevřeně a respektujícím způsobem, aniž bychom se nechali ovlivnit manipulací nebo nátlakem druhých.

Otevřená komunikace

Když se dozvíme nepříznivou zprávu, ať už se týká našeho zdraví nebo jakéhokoli jiného aspektu života, stojíme před dilematem, zda tuto informaci sdílet s našimi blízkými, nebo si ji ponechat pro sebe.

Co neříkat, když druhý pláče

Pláč je přirozenou reakcí na emocionální bolest, stres nebo radost, a představuje důležitý způsob, jak lidé vyjadřují své pocity.

Mami, kolik dnů budeme ještě žít?

Dětské otázky o konečnosti života nás mohou zaskočit, ale je důležité na ně odpovídat s klidem, upřímností a citlivostí, aby si dítě mohlo bez obav hledat odpovědi na své obavy a mělo v rodiči důvěryhodnou oporu pro další dotazy.

Kontakt

Business Centrum Fotografia
Pod Pekařkou 107/1, 147 00 Praha 4 - Podolí
IČ: 03687813
terapie@michaelahnikova.cz
rezervace sezení